Jak se vyrábí porcelán
Z historie
Příběh porcelánky v Loučkách se začal psát v roce 1907. Americká společnost Benjamin Franklin Hunt and Sons koupila pozemky v Loučkách u Lokte. Měli jasný plán - využít místní kvalitní kaolín a postavit moderní továrnu. Stavba se bohužel protáhla a firma zkrachovala dřív, než vyrobila první šálek.
Porcelánová miska
Chrpa a sedmikráska
Porcelánový šálek
Fialka
Porcelánová sada
BodlákRudolf Kämpf
Rozkvět porcelánky přišel až s Rudolfem Kämpfem, který ji převzal v roce 1911. Zatímco ostatní sázeli na kvantitu, v Loučkách se od začátku soustředili na luxus a špičkovou ruční práci. Díky tomu si získali jméno po celém světě. Továrna si udržela pozici prestižního výrobce navzdory válce i zestátnění.
V 90. letech se porceláka vrátila k rodinnému jménu Rudolf Kämpf a odstartovala výrobu svého dnes už legendárního růžového porcelánu, který z ní udělal skutečný unikát na trhu.
Z čeho se vyrábí porcelán
Porcelán je ušlechtilá keramická hmota, která se od běžné keramiky liší svou bělostí, tvrdostí a poloprůsvitností. Skládá se ze tří hlavních surovin:
- Kaolín (50 %) - Dává porcelánu jeho bílou barvu a plastičnost.
- Živec (25 %) - Funguje jako tavivo, které při výpalu spojuje ostatní složky.
- Křemen (25 %) - Slouží jako tzv. ostřivo, které zajišťuje pevnost a tvarovou stálost.
Příprava hmoty a vyvalování
Příprava hmoty: Když se vyrábí ploché kusy jako jsou talíře nebo misky, používá se tuhé porcelánové těsto. To se nejdřív ve stroji (vakuovém lisu) zbaví všech vzduchových bublin, aby porcelán v peci nepopraskal.
Strojní točení (vyvalování): Válec této hmoty se nakrájí na jednotlivé pláty a ty se ve stroji položí na rotující sádrovou formu a ocelová šablona (nůž) ho pod tlakem přesně rozprostře a vytvaruje.
Sušení porcelánu na formách
Čerstvě vyválené talíře a misky zůstanou na sádrových formách, které odvádí vlhkost, a napomáhají sušení. Polotovar se sušením lehce smrští a oddělí se od formy. Nádobí putuje do sušárny, ale musí v něm zbýt jen minimum vody, aby zvládly žár v peci. Zkušené pracovnice berou každý polosuchý křehký kus do ruky a navlhčenou houbičkou nebo nožíkem ručně zahlazují hrany a drobné nerovnosti.
Odlévání do forem
U složitých tvarů, jako jsou konvice, omáčníky nebo figurky, se používá tekutá porcelánová hmota (břečka). Ta se nalije do sádrové formy, která do sebe natáhne vlhkost. Na stěnách formy se vytvoří pevná vrstva a zbytek tekutiny se vylije. Po zatuhnutí se forma rozevře a „vyloupne“ se hotový kus. I tady je důležité ručně zahladit hrany a nerovnosti.
První výpal - přežah
Tento moment je pro porcelán naprosto klíčový, protože se z křehkého vysušeného „bláta“ poprvé stává pevný střep. Co se v peci při 900 °C děje?
Zatímco sušení zbavilo porcelán viditelné vody, přežah z něj vypudí i vodu chemicky vázanou. Je to dlouhý a opatrný proces. Kdyby se pec ohřála moc rychle, zbylá vlhkost by se proměnila v páru a talíře by doslova explodovaly. Po přežahu získá porcelán narůžovělou nebo krémovou barvu a je pevný natolik, že ho můžete vzít do ruky bez strachu z rozbití.
Glazování
Porcelán má v sobě po přežahu miliony mikroskopických pórů, které čekají, až do nich v dalším kroku nateče tekutá glazura.
Glazování jako koupel - právě poréznost je klíčová. Když se přežahnutý kousek ponoří do kádě s tekutou glazurou (směsí mletého skla a minerálů), porcelán do sebe okamžitě nasaje vodu a na povrchu zůstane jen tenká, rovnoměrná vrstva bílého prášku.
Bylo fascinující sledovat ženy, které namáčely porcelán. Tady si říkáte, že začínáte chápat cenu hotového výrobku.
Ostrý výpal
Každý kus, který jde do pece k výpalu je zkontrolovaný a má 100 % kvalitu.
Všechny kusy se uloží jednotlivě na desky a přichází další klíčová fáze při teplotě cca 1400 °C. Hmota se úplně spojí (zeskelnatí) a získá svůj typický lesk a průsvitnost.
Finální zdobení
Po ostrém výpalu přichází na řadu zdobení:
Ruční malba: Pracovnice nanášejí barvy nebo drahé kovy (zlato, platina) štětcem.
Tisk: Použití obtisků, které se následně "vypálí" do glazury při nižších teplotách (kolem 800 °C).
Zlacení: Typické pro luxusní soupravy z Louček, kde se zlato často leští ručně achátem pro dosažení vysokého lesku.
Spočítali jste si, kolikrát se jeden jediný porcelánový výrobek vezme do ruky?
Poctivá ruční práce
Česká tradice
Jedinečná díla
Unikátní růžový porcelán
Porcelánka v Loučkách zavedla výrobu růžového porcelánu v letech 1991–1992. Na rozdíl od levných napodobenin, kde se růžová barva nanáší jen na povrch, se v Loučkách barví přímo porcelánová hmota před samotným tvarováním. Díky tomu je barva stálá, hluboká a porcelán zůstává průsvitný.
